Půda pro život, nebo luxusní kanceláře?

Kdysi zemědělsky plně soběstačná Česká republika se postupně stává závislou na dovozu. Zemědělská půda denně nenávratně mizí pod plochami betonu a asfaltu, a to navzdory proklamacím o její ochraně.

V posledních dnech jsou média zahlcena dalším problémem našich vedoucích činitelů. Je jím skoro hamletovská otázka: budovat vládní čtvrť v Letňanech, nebo nebudovat?

Údajně se jedná o pozemek, kde by tato čtvrť měla stát. Má jít o 35 hektarů a podle toho, co je vidět, se jedná o užívanou zemědělskou půdu. Srovnejme si to s programovým prohlášením vlády ČR, kde v kapitole „ Životní prostředí“ čteme mj.: „Budeme důsledně chránit zemědělskou půdu, především tu nejkvalitnější, její využití pro jiné než zemědělské účely bude možné jen z důvodu vyššího veřejného zájmu …. Budeme preferovat větší využití bývalých hospodářských ploch tzv. brownfieldů.“ Analogickou pasáž najdeme v programovém prohlášení Rady Středočeského kraje (kapitola „Životní prostředí“, odst. 55: „Budeme chránit přírodu a krajinný ráz … Budeme minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu pro novou investiční výstavbu a podporovat využití brownfieldů.“

To jsou jen dva z mnoha slibů týkajících se ochrany půdy. Stejné sliby dávají i další ministerstva, politické strany atd. ve svých volebních programech. Ale skutečnost je jiná. Vraťme se k úvodnímu příkladu. Praha nabízí premiérovi Babišovi pro vládní čtvrť Bubny. Nechala zpracovat územní studii. Tento prostor je klasickým případem brownfieldu. Proč se tedy nehodí? Proč musí být zabetonováno a zaasfaltováno 35 hektarů zemědělské půdy?

A patrně ani to ještě není konec. Když se podíváme na mapu naší silniční a železniční sítě, můžeme k tomu připočíst další průmyslové zóny, skladové prostory, montovny atd. Jak dlouho může trvat, než budeme jednolitou šedou betonovou a asfaltovou skvrnou na mapě? Teprve pak si třeba položíme otázku, čím nakrmíme miliony našich občanů. Na betonu a asfaltu neporostou ani brambory, ani obilí. Kdysi zemědělsky plně soběstačná země bude najednou cele závislá na dovozu.

A nejvtipnější na celé věci je, že nápad na zničení zemědělské půdy přišel patrně od Babiše, který dost často tvrdil, že je vlastně zemědělec. Bůh nás chraň od takových zemědělců. Z celého problému zbývá jasná otázka: chceme mít zajištěnou zemědělskou výrobu pro občany, nebo nové pohodlné klimatizované kanceláře?

Dejte vědět panu Babišovi, jakou odpověď byste zvolili!

Autorem článku je Miroslav Hruška z obce Tisem.